Většina z vás si myslí, že hlavní příčinou křečí je nedostatek minerálů (hořčík, draslík, sodík, vápník). Ano, i toto je možná příčina, pravděpodobná ale spíše u několikahodinových sportovních výkonů v teplém prostředí při nedostatečné hydrataci a doplňování minerálů formou iontového nápoje, v extrémních případech solných tablet nebo speciálních nápojů s minerály. Další možnou příčinou je několik tréninkových fází následujících po sobě s nedostatečnou hydratací a doplněním energie mezi nimi.
Mnohem pravděpodobnější příčiny jsou ale někde úplně jinde a málokdo z nás si to uvědomuje. Zcela hlavní příčinou je velká svalová únava, často spojená s vyčerpáním energetických zásob. Nedostatečně trénovaný jedinec při snaze stačit svým kamarádům v tréninku partnerům, nebo je porazit v závodě, lehce přecení své síly, přetíží svaly i oběhový systém a křečím jde téměř naproti. Zatěžování svalů a všech systémů musí probíhat postupně a navíc trénovanost jako taková není v tomto případě přenosná mezi jednotlivými sporty, což si málokdo uvědomuje. Každý sport zatěžuje náš svalový aparát jinak, inervace svalů probíhá po jiných drahách a jinou frekvencí a střídající se svalové stahy a uvolnění mají jinou délku i sílu a zapojuje se do nich jiný počet svalových vláken.
Další dosti častou příčinou je práce svalů v nezvyklém postavení a při vykonávání pro nás ne zcela přirozených pohybů. Typickým příkladem jsou křeče do chodidel a prstů na nohou u triatlonistů při plavání. Navíc se tady sloučí několik příčin najednou - únava z předchozího tréninku (běh, kolo), příliš velké úsilí, protože plavecké nohy jsou pro triatlonisty slabinou, studená voda a právě již zmiňovaný pohyb v nepřirozeném postavení - nárt protažený v rovině holeně a zkrácení svalstva klenby a ohybačů prstů. Ne zcela správnou technikou kraulových nohou a navíc velkým úsilím protáhnout nárt (pevné kotníky z běhu tomu brání) nedochází k fázi uvolnění a klenba a ohybače prstů jsou stále ve fázi určitého zkrácení. Pokud přidáme na intenzitě, máme téměř jistotu, že se nám klenba a prsty zkroutí tak, že by nám v té chvíli i plavci záviděli. Může se to stát ale i plavcům, specialistům, když třeba v rámci přípravy absolvovali před plaváním delší běh. Většinou však dostanou v takovém případě dříve křeč do lýtka.
Částečně už jsem se zmínil i o třetí a čtvrté příčině křečí, jimiž jsou příliš velké úsilí, na jaké náš svalový aparát není zvyklý a to zvláště ve fázi určité únavy, a podchlazení vlivem nedostatečného oblečení nebo třeba studené vody. Tak jako musíme přizpůsobit například na kole převody aktuálním možnostem a stavu únavy, musíme přizpůsobit i oblečení aktuálním klimatickým podmínkám. Příliš těžké převody, nebo naopak snaha o velmi vysokou frekvenci ve fázi značné únavy, jsou nejlepším receptem, jak si na křeče zadělat. Pokud jsou navíc svaly podchlazené, říkáte si nejen o křeče, ale o mnohem vážnější svalové zranění.
Celkem významný vliv na problematiku možných křečí má i nedostatek kyslíku ve svalech a vysoká úroveň zakyselení svalů. Většinou jde ale o kombinaci několika faktorů navzájem, i když každý z nich samostatně může být jistou příčinou.
A jsme u poslední věci, kterou také není radno podceňovat, a to zvláště při déletrvajících výkonech v teplém počasí, kdy dochází vlivem intenzivního pocení k velkým ztrátám vody a minerálů. Při běžných výkonech stačí kvalitní iontový nápoj, při dlouhodobých výkonech je lepší přidat „solné“ roztoky nebo tablety, u extrémních výkonů, jakým je třeba Ironman, je nutné zasolovat a zavodňovat i několik dní před startem.
V případě převážně závodníků s větším množstvím svalové hmoty dobře fungují jako prevence křečí i speciální kompresní návleky díky, kterým nedochází k tak „devastačním“ svalovým otřesům.